Výber redakcie

Jiří Kotiš dokumentuje svůj život v projektu Week of Life nepřetržitě už více než tři roky a aktuálně zde má zveřejněno 186 týdnů. Jeho týdny jsou kvalitním a poctivým dokumentem a vyskytuje se v nich vždy spousta lidí z jeho okolí. V tomto výběrovém týdnu navštívil s manželkou Prahu, setkal se Maxovými, absolvoval několik výstav, jsou tady také dušičky, autogramiáda Roberta Vana, taroky, kavárna UŹ JSMƎ DOMA, která už neexistuje … je to zkrátka velmi pestrý týden, kde se pořád něco děje, však se podívejte sami. Redakce Jirkovi děkuje a přeje do dalších týdnů dobré světlo.

Dnes budeme cestovat a podíváme se do Provence, kam vyrazil koncem října Lukáš Hartmann s Lenkou a se sborem. Lukáše určitě znáte, patří mezi aktivní skupinu učitelů, kteří tady v projektu vzbuzují pocity, že takové nějaké učitele bychom rádi zažili ve svých školních časech. Jeho týdny jsou plné života a lidí a stále se v nich něco děje. Nejinak je tomu i v tomto týdnu, kde navštívíme mnoho významných a krásných míst a podíváme se také k moři. Udělejte si chvilku času, pohodlně se usaďte třeba se sklenkou dobrého vína a zasněte se … možná u toho také ucítíte vůni levandule a tymiánu …

Zdá se to včera, kdy do projektu Week of Life přidal svůj první týden fotograf Jan Martinec. Okamžitě zaujal vynikající kvalitou a skvělým dokumentárním stylem, který si konzistentně udržuje do současnosti. Od té doby již uběhly téměř tři roky a my máme celou tu dobu možnost sledovat život jednoho z nejaktivnějších členů projektu ve velmi inspirativním podání. V tomto aktuálním výběrovém týdnu tak trochu bilancuje letošní rok, ve kterém se odvážně stal fotografem na volné noze a výsledek bilance je, že žije svůj sen. Je to ostatně na jeho životě i tvorbě vidět, no jen se podívejte sami, jak to vypadá, když někoho fakt baví jeho práce.

První listopadový den se do výběru redakce dostává Milan Maxa se svým týdnem "203. obyč....". Názvem týdne nás Milan nezmátl, jeho týdny by mohly být ve výběru téměř vždy. Obyčejný je snad jen tím, že se v něm neděje nic neobyčejného, ale stejně při jeho prohlíženi je vám najednou líto, že už je konec. Dozvíme se, že má Milan v posteli měsíc, má rád pruhy, učísl si pěšinku, co jsou mjetýnky, co si myslí o fakturách a uvidíme nové Tondovy boty … na mou duši, na psí uši … a že jsou v týdnu i ty uši …

Kdo by zde neznal kuchařku z Ostravy, Šárku Lisníkovou, která svůj první týden života zveřejnila počátkem března 2010. Od té doby do projektu přidala v souvislé řadě neuvěřitelných 346 týdnů. Šárka svým nezaměnitelným rukopisem neustále dokazuje, že v žádném životě není nic obyčejného a všedního a že se stačí jen pozorně kolem sebe dívat a přemýšlet. Třeba nad tím, že je normální když chvíli svítí slunce a pak zase prší a že radost i smutek lze přetavit do kvalitní tvorby. Nám v redakci nezbývá, než opět Šárce vestoje zatleskat a těšit se na její další zajímavé týdny. Mimochodem, koho po přečtení názvu týdne napadlo, že Šárka má nový objektiv? Jojo, není Sigma jako Sigma.