Výber redakcie

Po nějakém čase si dnes dáme výběrovou premiéru. Umělkyně Jana Roselli z Bujanova vstoupila do projektu Week of Life na počátku letošního dubna a evidentně neměla žádný problém s pochopením jeho smyslu. Její tři první týdny jsou plné barev, lidí a optimizmu a čiší z nich takové jakási poklidná pohoda, stejně jako z jejích obrazů. Jana prostě nezapře svou profesi ani zde ve svých týdnech a my z toho máme v redakci velkou radost. Děkujeme ji za její zájem a doufáme, že se ji tady bude líbit a vydrží s námi.

Dnes se vrátíme v čase trochu zpět do zasněžené zimy. Technik David Alessi z Prahy začíná svůj výběrový týden víkendovým lyžováním s rodinou a zkraje to vypadá přímo idylicky. To už k nim ale dorazil ten balíček z Činy z názvu týdne a zbytek týden je víceméně o popisu příznaků nemoci Covid-19, respektive některé z jeho četných mutací. David to dokázal všechno skvěle zdokumentovat a přestože tento týden asi nebude patřit do nejlepších vzpomínek jejich rodinné kroniky, je to také součást života. Už teď je jen v těch vzpomínkách a pevně věříme, že už je vše v pořádku a přejeme Davidovi a jeho rodině spoustu radostných týdnů.

Ke komu jinému bychom se měli podívat do Velikonočního týdne, než Naslouchajícímu Lukáši, který má za dvanáct let v projektu Week of Life 78 týdnů života. Po celou dobu si udržuje konzistentní styl popisu skvělých fotografií, pro který využívá slova a citáty zajímavých lidí z celého světa. Své týdny sestavuje pečlivě a citlivě a ony pak vždy stojí za zastavení a zamyšlení. Pro tento výborný sváteční týden si dokonce připravil scénář, který sice nakonec ztratil, ale výsledek je přesto perfektní. To je jako se školním tahákem … když si ho člověk připraví, tak ho pak často nepotřebuje, protože se u toho látku naučí. Děkujeme Lukášovi za jeho týdny a těšíme za na další.

Všichni jsou už v Mexiku, Buenos Dias, já taky jdu … zpíval kdysi v dodnes populární písni Michal Tučný a možná si to na počátku tohoto roku zpíval také nákupčí Kamil Kašpárek z Bukova. Dostal totiž nabídku na focení mexické svatby a on ji beze zbytku využil. Kamila v projektu dobře známe, tvoří zde svou obrazovou kroniku již dvanáctý rok a ve 195 týdnech má zaznamenáno vše podstatné o své rodině. Tento týden je skvělou ukázkou Kamilových fotografických i dokumentačních schopností a novomanžele jistě nelitují výběru svatebního fotografa. Děkujeme mu za tu krásu a těšíme se, čím nás v budoucnu zase překvapí.

157. týden úřednice Hany Kubíkové z Liberce uzavírá právě tři roky jejího života se synem Bártem, kterému věnuje většinu času. Nemá to jednoduché, a zdá se že se nikdy nezastaví v nepřetržitém maratonu různých rehabilitací a vyšetření, ale přesto jsou hlavní náplni jejích týdnů četné výlety a Bártem po blízkém i vzdáleném okolí. Tomu se to očividně líbí a vypadá velmi spokojeně. Není sám, je to bonus i pro nás WoLáky, kterým Hana touto cestou zdařile ukazuje krásy naši republiky. Děkujeme ji za to, gratulujeme k výdrži a těšíme se na pokračování.