Výber redakcie

Že je život pestrý v každém věku, dokazuje i Josef Písek s dnešním výběrem redakce. Týden zpola kulturní je již jubilejní desátý a tak můžeme Josefa s klidem považovat za zkušeného autora, který ví, jak nám ukázat svůj život. V týdnu nejsou nějaké výjimečné fotografie, ale je doslova přesycen snímky zachycujícími poctivě autorův běžný život. Je však navíc okořeněn jistě významným fotografickým úspěchem a hlavně si tento týden prohlížejte až po jídle, jinak se vám jistě začnou sbíhat sliny, protože nám Josef poctivě zachytil, co má rád a dokonce nám v jedné fotografii věnoval i recept na oblíbenou laskominu.

Fotografovat má dnes možnost téměř každý a to i díky mobilním telefonům. To už tu však bylo řečeno mnohokrát. Jenže výrobci telefonů jdou pořád dál a tak je vybavují stále více funkcemi a mnoha lidem se tento zábavný a nenáročný způsob zachycení svého okolí zarývá pod kůži čím dál více. Důkazem jsou i úspěchy fotografií pořízených telefonem ve významných žurnalistických soutěžích. Další, kdo má možnost fotografovat profesionální technikou a přesto ji nechal ležet, je v dnešním výběru redakce Jan Povýšil se svým týdnem nazvaným Hipstamatic Week. Je převážně černobílý, oživený několika barevnými snímky. Jste též zvědaví, jak by vypadal Janův týden celý barevný?

Jeho přezdívka je tak trochu tajemná. Říká si Fendy, je architektem a zároveň i prvním vyslancem nové země v projektu Week of Life. Je to exotická Indonésie a v projektu je již čtyřicátoudruhou zemí. Ve své prvotině nazvané jednoduše WOL1 zachytil hlavně své zaměstnání, bujný městský život, který je pro tuto část světa typický a kromě své rodiny i první momenty života malého človíčka. Poodkryje nám Fendy ještě o kousek více život svůj i svých blízkých a zároveň i oblast světa, do které se většina z nás nikdy nepodívá?

Již mnohkrát jsme měli možnost se přesvědčit, že mládí vnímá svůj svět úplně jinak než dospělí. Mnoho z nás má studetské týdny ve velké oblibě a díky nim můžeme vzpomínat, jaké to bylo, když jsme zrovna my zažívali radosti i starosti školních let. Dalším, kdo nám umožnil nahlédnout do každodenního života se svým týdnem nazvaným Lost in stereotype, je Lucie Zelená. Obsah jejího prvního příspěvku je velmi pestrý se širokým spektrem témat, které výstižně zachycují typické události studentského života oživené navíc kombinací barevného a černobílého podání fotografií.

Není tomu ještě ani deset let, co ve fotografii převládal klasický materiál. Ať barevný nebo černobílý film měl maximálně 36 snímků a když je fotograf dofotil, musel pár sekund poslouchat jeho převíjení či dokonce totič kličkou, aby do svého fotoaparátu mohl vložit další kazetu. Přiznejme si, kdo z nás, kteří do projektu Week of Life přispíváme, vůbec někdy zkoušel fotit na film? Určitě spousta z nás nikdy nepoznala omezení 36 políčky. Jan Skalican je mladý student a místo, aby se spokojil se snadností pořízení svého týdne na čip, fotil pouze na černobílý film. A jeho týden je opět bravurní. Určitě si několik členů projektu alespoň na chvíli řeklo, že by to zkusili také? Tak hurá do toho!