Výber redakcie

ČB putovanie Pálavou
Dnes nás v redakci zaujal týden učitelky Zdenky Cintulové z Holíče, který má z počátku pro ní typický rodinný charakter, provedený v pestrých barvách. A pak přijde úžasný černobílý víkend z pouti po Pálavě s kamarádkou, kterou zde všichni dobře znáte. Nemá smysl abychom se pokoušeli tento zážitek popsat ze svého pohledu … Zdenka už k tomu řekla úplně všechno: "Príprava na púť - s pútničkou - rozprávame o všetkom a dozvedáme sa o ničom - nájdeme nehľadané - hľadáme neprítomné - stojíme za pochodu - dostávame nerozdané - veríme v neuveriteľné...." … děkujeme …
Nohův první
Dnes se ve vzpomínce podíváme na první týden fotografa Jana Nožičky z Kovářova – Milevska. Jeho jméno je ve fotografickém světě docela známé a tomu také odpovídá obsah jeho 43 skvělých týdnů "Ze života jedné Nohy", které má zde v projektu uloženo. Poslední je z roku 2015 a bylo by moc prima, kdyby se na nás opět zašel podívat. Teď si připomeneme jak jeho první týden ohodnotila redakce. Přestože je život mnohých z nás poznamenán směsí stereotypů, nudné šedi či problémy, kterým bychom se nejraději vyhnuli, záleží vždy jen na nás, jak se na něj budeme dívat a co dobrého si z něj budeme brát. Jan Nožička vstoupil do rodiny Week of Life se svým životem viděným prostřednictvím camery obscury a díky svému citu pro detail a dobrému fotografickému oku si nás získal. Jistě bude velice zajímavé sledovat jeho příští kroky na WoL.
112. týden - sbohem dědo
Týdny fotografa Pavla Rybníčka z Třebíče máme v redakci moc rádi, protože Pavel je nejen výborný fotograf, ale také umí své týdny života skvěle zaznamenat po obsahové stránce. Také v tomto výběrovém týdnu se každý den něco zajímavého děje a ačkoliv se nejedná pouze o dny veselé, tvoří dohromady skvělý dokument. O Pavlovi víme, že středobodem jeho života jsou děti a rodina, nicméně přitom ještě stihne mnoho dalších aktivit … no věděli jste například, že umí upéct chleba v klasické peci. Děkujeme mu za jeho zájem o projekt a těšíme se na další týdny.
taký pomalý týždeň, v ktorom sa dokopy nič nestalo
V červnu roku 2010, tedy téměř před třináctí lety vložila do projektu svůj první týden fotografka Zuzana Hana z Přerova. Jako mnoho dalších ho už v názvu glosovala, že je takový pomalý a moc se toho v něm nestalo. To ale asi musí vidět jiné oči, jak moc je nás život pestrý, jen my sami jsme to přestali vnímat. Zuzaně se za těch třináct let několikrát otočil život vzhůru nohama a ona to zde ve svých 56 týdnech dokázala citlivě a naprosto skvěle zaznamenat. Její fotografické vidění světa je totiž výjimečné a všechny její týdny stojí za zhlédnutí. Děkujeme ji v redakci z tu krásu a těšíme se, že nám brzy zase ukáže něco z aktuálního života.
Říjen 01 Rozebírám dlažbu
V posledním výběru databázového specialisty Honzy Beleje z Vendryně jsem vítali na světě jeho syna Bena a tak se dnes půjdeme podívat jak roste a jak se rodině daří. Nebudou to zprávy zcela aktuální, protože Honza stále dohání značný skluz, ale usilovně nic nevynechává a vytváří pro Bena souvislou rodinnou kroniku. Podařilo se mu dostat na hranici 180 dnů, které jsou podmínkou pro zveřejnění týdne na titulní straně a tak zde máme zprávy z počátku loňského října. Děkujeme Honzovi za jeho usilovnost a přejeme mu, ať se brzy propracuje do reálu.