Jéé, já vám děkuji za tolik komentářů. Zdeňku, človíčkové mají energie na rozdávání, proto jsem s nimi a čerpám ji z nich jak to jen jde. A tabuli ovládají po prvním ukázání, zato příbor nebo tkaničky, to jim nejde. Noli, Týnce bude 16 a na sraz se jdu podívat do mailu na datum. Františku, děkuji, však už bylo na čase se zase ukázat. Petro, děkuji, jsem pohodový člověk a tak jsem ráda, že je to "vidět". Josefe, posnažím se Ústí vyfotit častěji.

Už jsem se po Tobě taky poohlížel a rád vidím, že je všechno jak má být...už dávno jsem se svěřil, že mám k Ústí sympatie a Ty jsi pro mne taková jeho reprezentantka...:-) Variace na Čt/4: "Už na mě ta hydra zase mrká okem krhavým"...měj se hezky a zase se ukaž, třeba v Praze, jak píše Noli...když tam k vám vede taková parádní dálnice, žejo...:-)

Hrozně fajn týden, dýchá z něj absolutní pohoda :-)

Gábi, po tolika neúspěšných pokusech jsem narazil na pokračování. Tvůj návrat mě velice potěšil :-)

Gabča, rada Ťa tu vidím, po takej dlhej dobe... Človiečikovia, dcérenky, koníčky a plno pozitívnej energie... Božínku, to malé dieťatko Týnka má už chlapca??? Pozrela som do Tvojich starších týždňov, aby som jej odhadla vek... áno, príšerne to letí... BEBE strechu som kedysi dávno robievala aj ja, mňam, skúsim do receptára vymyslieť trošku menej výdatnú verziu, ktorú by som nemala hneď na zadku...:)) V lete som bola s dievkami v Berlíne, a keď sme vláčikom prechádzali cez Tvoje mesto, vyhliadala som z okna, či náhodou...:)) Gabi, neviem, či si zaregistrovala májové WOL stretnutie v Prahe, nepridáš sa??? Myslím, že nielen ja by som Ťa rada videla a spoznala osobne... Maj krásne jarné dni...:))

Ahoj Gábi … přesně po roce, to bude tím jarem :-) … a ta nedělní krajina se stádem koní … nádhera … a hlavně človíčci … kde se v nich ta energie bere … možná že je v každém z nás, ale oni s ní neplýtvají na zbytečnosti … snad jim ji neodčerpá interaktivní tabule, která je pro ně zcela přirozená, stejně jako mnoho dalších technických vychytávek, co ještě před pár lety nebyly na světě … ale i cesta je cíl a smysl se často nepozná ani na konci … Gábi, rád jsem Tě "viděl" …