Děkuji pěkně a tykání beru na vědomí, snad se nebudu plést :)

Jako bych se ocitl u nás doma před 80 lety...slepice na dvorku, kamna na dříví, maminka štrykuje, kočka přede...:-)Navazuji na Milana: my si tady všichni tykáme, Evi, když ne hned, tak určitě časem ano...teprve potom jsme zapadli do rodiny...:-)

Juuu ten obchůdek je parádní:) I bez barev je krásný ;-) Ale už bych brala aspoň paprsek sluníčka:)

Krásný dokument. Vypadá to opravdu listopadově, ale ne pochmurně. Jo a díky za návštěvu v mých týdnech.

Skvěle zpracovaný týden.

Je to tak, ztrátu každé "holky" obrečím, my je máme jako domácí mazlíčky, nejíme je a necháváme umřít stářím, pokud není dravec nebo lišák rychlejší :)

Bezbarvý snad, ne však nebarvitý:-) Slepičky je mi líto, dokud chovali rodiče pipinky, bylo tohle velmi časté, jen u nás většinou úřadovala "chytrá kmotra liška"..Osvědčil se pořádný kohout, který udělal kolikrát takový randál, že liška to radši zabalila:-)Pravdou ovšem je, že ani kohout není všemocný, slepičky byly ovšem klidnější a "spokojenější":-)

Díky všem za milé komentáře a samozřejmě si ráda potykám, Milane, díky!

Paráda! Je to takové celé mile uklidňující ;)

Líbí. A BW je bezva.

V rozporu s Guthem-Jarkovským drze přejdu k tykání, ale Evi tvé týdny jsou velmi svěžím větrem do plachet wol. Řekl bych, že ta b+w mu v tomto podzimním čase sluší ještě víc. Encyklopedie Zvíře je u nás též v permanenci z čehož mám radost, se slepičko je to smutné, bohužel přirozená přírodní selekce. Koukal jsem na náš hmyzí domeček a taky jsou tam osadníci, tak snad jara dožijí. Přeji dobré světlo a těším se na pokračování. :-)

Baví mě to a líbí se mi u vás i v BW... :-D