Děkuju Mariane, to mě moc těší... :-) A díky všem mým přátelům už je zase líp!

... podíval jsem se na všechny Vaše týdny a jste pro mne tak trochu objev roku.. :) A k té slzičce - ano, určitě bude líp!

Všechny vaše komentáře mi vykouzlily úsměv na tváři. Ten WOL je prostě parádní věc :-) Jste moc milí! Mirko, Šárko, moc děkuji za podporu. Snažím se to vidět pozitivně (i když teď to ještě úplně nejde) jako posun dopředu a poučení pro příště. Věřím, že mě čeká ještě spoustu krásných let po boku nějakého charismatického a sportovně založeného sympaťáka se smyslem pro humor (proč by WOL nemohl fungovat jako seznamka, když v Praze máme např. seznamovací vagony v metru, že? :-))) Tak já se z toho "vyfotím" a slibuji, že brzy přibude další týden. Všem krásný večer...

Lepsi se z toho "vyfotit" nez slozit. Zachyceno dusi. Parada!

Celý týden hodně emotivní..Jo, rozchod, to je bolest, ale..Někdy je to radikální a časem možná ne úplně špatné řešení..Martinko, moc Ti držím pěsti, ať se oklepeš a zas to vidíš v barvách( a to nenarážím na čb provedení týdne, které je parádní)..A to, že to bude lepší, tak to je jisté:-)Důležité je uvěřit a žít dál..Ahoj, Šárka..

so 8- je fotka plná emocí a to WOL prostě patří!

Martino,Váš týden mě zprvu zaujal skvělými snímky!Ovšem příběh ,který popisujete k fofografiím je emotivní a skvěle vypravující.Každý máme nějaké to životní trápení a sama z vlastní zkušenosti vím ,jak to pomáhá ,když se můžu vypovídat/vypsat/ a vím ,že jsou někde lidičky ,co si můj příběh přečtou a napíší milá slova porozumění:-)Posílám Vám do Prahy hodně pozdravů a přeji hodně síly k překonání potíží.Ahoj Mirka.........

Míšo, děkuji za podporu i hodnocení :-) Tento týden byl taková moje phototerapie a jsem ráda, že jsem se o něj mohla s vámi WOLáky podělit a nebýt v tom sama. Navíc v tomhle počasí je potřeba si dělat malé radosti, vzít foťák do ruky a vyrazit. Takže ještě jednou děkuju a přeju i Vám do nového týdne vše dobré :-)

Moc pěkný a hlavně emotivní týden. Trochu vím, jak se po rozchodu cítíte, je to vždy těžké. Chce to hlavně čas. Posílám plno dobré nálady :) Socha na Míráku mě vždycky bavila a ta fotka i s věží je skvělá! U piana jsem ještě nikoho neslyšela hrát, tak snad se mi to poštěstí, až pojedu zase kolem :) mějte se krásně, Míša.